Ochrana oznamovatelů na pracovišti v zemích Visegrádské skupiny, Francii a Slovinsku – navrhované zmĕny

Opis produktu

Tato monografie představuje výsledky výzkumu provedeného mezinárodním týmem právních expertů v rámci Visegrádského grantu (č. 21930021) na ochranu oznamovatelů na pracovišti v zemích Visegrádské skupiny, Francii a Slovinsku (WhistlePro), financovaného Mezinárodním visegrádským fondem. Hlavním cílem projektu bylo prozkoumat právní úpravu ochrany oznamovatelů ve společnostech a dalších soukromých a veřejných institucích v zemích, jichž se studie týkala, a následně upozornit na problémy a navrhnout právní řešení související s transpozicí směrnice Evropské unie 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie do vnitrostátních právních předpisů.

Publikace obsahuje mimo jiné rozbor okruhu případů, které mohou být předmětem whistleblowingu, osob, které mohou být považovány za oznamovatele a požívat ochrany whistleblowingu, a dalších subjektů chráněných z titulu jejich spojení s oznamovatelem, interních a externích postupů a kanálů pro oznamování, právních prostředků podpory oznamovatelů v jejich činnosti a jejich ochrany před odvetnými opatřeními za sdělování informací, zajištění důvěrnosti této činnosti, právní odpovědnosti za odvetu a porušení povinností vůči oznamovatelům.

Tento výzkum koordinovala Právnická a správní fakulta Lodžské university ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Univerzitou Gáspára Károliho reformované církve v Maďarsku, Univerzitou v Mariboru, Univerzitou v Tours a Trnavskou univerzitou v Trnavě a za účasti zástupců dalších výzkumných pracovišť, veřejných institucí, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti, podniků a právníků z praxe.

Úplný obraz výzkumu v rámci projektu čtenáři najdou v knize „Towards a Better Protection of Workplace Whistleblowers in the Visegrad Countries, France and Slovenia“, kterou vydalo nakladatelství Lodžské univerzity.

Publikace je určena všem zájemcům o aktivity zaměřené na zlepšení právního postavení oznamovatelů na pracovišti.

Komentarze

Obsah

Úvod 9
I. Současný právní stav 11
1. Obecné připomínky 11
2. Zákonodárství v zemích Visegrádské skupiny 12
2.1. Česká republika 12
2.2 Maďarsko 12
2.3. Polská republika 13
2.4. Slovenská republika 14
3. Zákonodárství ve Francii 15
4. Zákonodárství ve Slovinsku 16
II. Navrhované změny 19
1. Metoda transpozice směrnice EU o ochraně oznamovatelů 19
2. Vztah mezi obecnými a sektorovými právními předpisy 21
3. Věcná působnost whistleblowingu 22
4. Osobní působnost ochrany 23
4.1. Obecné připomínky 23
4.2. Osobní působnost přímé ochrany 24
4.3. Osobní působnost nepřímé ochrany 29
5. Interní kanály pro oznamování 30
5.1. Povinné subjekty 30
5.2. Úloha zaměstnaneckých zastupitelstev 33
5.3. Nezbytné prvky struktury interního kanálu 33
6. Externí kanály pro oznamování 35
6.1. Úloha ústředního orgánu pro oznamování 35
6.2. Koncepce externích kanálů 37
6.3. Finanční pobídky 38
7. Zveřejňování informací 38
8. Ochrana před odvetnými opatřeními 39
8.1. Obecné připomínky 39
8.2. Zákaz odvetných opatření 40
8.3. Ochranné prostředky proti odvetným opatřením 41
9. Podpůrná opatření 43
10. Whistleblowing a povinnost mlčenlivosti 44
11. Trestní sankce 45
Shrnutí 47
Bibliografie 49

Komentarze